|
|
Extra ecclesiam: Nekatolíci a nekřesťané v Itálii v 16. století
Banďouch, Pavel ; Hajdinová, Eva (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá problematikou existence a působení nekatolíků a nekřesťanů v Itálii v 16. století. Za použití komparativního přístupu sleduje pronikání myšlenek reformace a jejich recepci ze strany tamního obyvatelstva. Zabývá se rovněž sociální strukturou příznivců nekatolických vyznání. V případě nekřesťanů se věnuje především proměně přístupu k nim v rámci sledovaného období. Ke komparaci byla zvolena většina významných italských států daného období - Toskánsko, Janovská republika, Neapolské a Sicilské království, Milánské vévodství, Savojské vévodství, Benátská republika a Papežský stát. Na základě zvoleného komparativního přístupu a adekvátních historických pramenů a odborné literatury tato diplomová práce nabízí jak analýzu působení nekatolíků a nekřesťanů ve sledované oblasti, tak i regionální specifika. Klíčová slova: hereze, nekatolíci, Itálie, 16. století, nekřesťané
|
|
|
Náboženská otázka jako faktor desintegrace Polsko-Litevské unie
Laube, Pavel ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent)
Práce se zabývá fungováním multikonfesijní společnosti v Polsko-litevské unii první poloviny 17. století. Hlavní pozornost je věnována konfliktům, které náboženství mezi elitami vyvolávalo. Ty jsou analyzovány z pohledu kolektivních identit, hlavní cílovou skupinu analýzy tvoří nejvyšší politická elita země. Na příkladu magnátů z Litvy i Ukrajiny je ukázán vztah, jaký k sobě v jednání elit během období po roce 1648 zaujímaly mocenský pragmatismus, různé kolektivní identity a z nich vyplývající loajality v době politické krize. Zabývám se otázkou, jak se náboženství projevovalo ve formování politických táborů. Docházím při tom k závěru, že náboženství bylo důležitým faktorem ve vyvolávání konfliktů i ve formování politiky, magnátskou společnost však nelze vidět rozdělenou podle konfesních táborů. Odlišné náboženství hrálo důležitou roli v případě, že splynulo s dalšími kolektivními identitami, jako je třídní, zemská či národní. To byl případ konfliktu na Ukrajině.
|
|
|
Extra ecclesiam: Nekatolíci a nekřesťané v Itálii v 16. století
Banďouch, Pavel ; Hajdinová, Eva (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá problematikou existence a působení nekatolíků a nekřesťanů v Itálii v 16. století. Za použití komparativního přístupu sleduje pronikání myšlenek reformace a jejich recepci ze strany tamního obyvatelstva. Zabývá se rovněž sociální strukturou příznivců nekatolických vyznání. V případě nekřesťanů se věnuje především proměně přístupu k nim v rámci sledovaného období. Ke komparaci byla zvolena většina významných italských států daného období - Toskánsko, Janovská republika, Neapolské a Sicilské království, Milánské vévodství, Savojské vévodství, Benátská republika a Papežský stát. Na základě zvoleného komparativního přístupu a adekvátních historických pramenů a odborné literatury tato diplomová práce nabízí jak analýzu působení nekatolíků a nekřesťanů ve sledované oblasti, tak i regionální specifika. Klíčová slova: hereze, nekatolíci, Itálie, 16. století, nekřesťané
|
|
|
Náboženská otázka jako faktor desintegrace Polsko-Litevské unie
Laube, Pavel ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent)
Práce se zabývá fungováním multikonfesijní společnosti v Polsko-litevské unii první poloviny 17. století. Hlavní pozornost je věnována konfliktům, které náboženství mezi elitami vyvolávalo. Ty jsou analyzovány z pohledu kolektivních identit, hlavní cílovou skupinu analýzy tvoří nejvyšší politická elita země. Na příkladu magnátů z Litvy i Ukrajiny je ukázán vztah, jaký k sobě v jednání elit během období po roce 1648 zaujímaly mocenský pragmatismus, různé kolektivní identity a z nich vyplývající loajality v době politické krize. Zabývám se otázkou, jak se náboženství projevovalo ve formování politických táborů. Docházím při tom k závěru, že náboženství bylo důležitým faktorem ve vyvolávání konfliktů i ve formování politiky, magnátskou společnost však nelze vidět rozdělenou podle konfesních táborů. Odlišné náboženství hrálo důležitou roli v případě, že splynulo s dalšími kolektivními identitami, jako je třídní, zemská či národní. To byl případ konfliktu na Ukrajině.
|
|
|
Ideál křesťanského rytířství v očích Šťastného Václava Pětipeského z Chýš a Egrberku na přelomu 16. a 17. století
ŽITNÝ, Miroslav
Diplomová práce se v historickoantropologickém pohledu zabývá cestami a způsoby, jimiž původně středověký ideál křesťanského rytířství, oživený v druhé polovině 16. století novými osmanskými výboji, pronikal na přelomu 16. a 17. století do prostředí české nižší šlechty. Téma je studováno na příkladu nižšího šlechtice Šťastného Václava Pětipeského z Chýš a Egrberku. Důraz je kladen na osvětlení obsahů a proměn myšlenkového světa sledovaného dějinného aktéra v celoživotním časovém úseku s přesahy do rodové historie Pětipeských z Chýš a Egrberku. Práce je příspěvkem ke studiu každodennosti, politických aktivit a myšlení české předbělohorské nižší šlechty v kontextu nových badatelských přístupů k politickým dějinám.
|
host ::
RSS.